Žáci 7. - 9. tříd

Dne 5.11.2009 se žáci 9. ročníku ZŠ Zeyerova Olomouc zúčastnili exkurze na Mezinárodním Letišti Leoše Janáčka a v dole Michal v Ostravě.

Exkurzi na Letišti Leoše Janáčka v Ostravě jsme začali prohlídkou záchranné a požární jednotky letiště, kde nám zdejší zaměstnanci ukázali, jak se pracuje se zásahovou technikou, zejména s cisternovou automobilovou stříkačkou (CAS Mercedes Benz Buffalo 4 ACTROS 3360 A) s třínápravovým podvozkem, hydraulickým vyprošťovacím zařízením Lukas, elektrocentrálou Rosenbauer, osvětlovacím stožárem o výsunu nad zem 5,5 metrů s halogenovými světlomety 4x1.000W a dalšími technickými prostředky PO.

Celým areálem letiště nás provázela tamější tisková mluvčí Ing. Michaela Kubešová. Dozvěděli jsme se, že tohle letiště je druhé největší v České republice a jeho největší předností je 3500 m dlouhá a 63 m široká přistávací dráha, kterou mohou používat všechna současná letadla včetně Airbus A380.

Další částí naší exkurze byla prohlídka nové moderní odbavovací haly s 13 přepážkami, které umožňují odbavení až 500 cestujících za hodinu. Tisková mluvčí nás také seznámila s dalším rozvojem tohoto letiště, mimo jiné s rozšířením pravidelných mezinárodních linek (do Londýna, Bruselu, Amsterodamu, Moskvy, Rigy, Vilniusu, Curychu, Helsinek, Varšavy a do Paříže).

Odpoledne jsme se přesunuli do ostravského Dolu Michal. V současné době se jedná již o národní kulturní památku, kterou má ve své správě Národní památkový ústav v Ostravě. Přesto jsme měli možnost prohlédnout si všechny prostory, které byly k dispozici horníkům, když se v dole pracovalo od roku 1843 do roku 1994., kdy se zde těžilo černé uhlí.

Zaujala nás nejen známkovna (každý, kdo pracoval pod zemí, si zde vyzvedl svou osobní známku), řetízkové šatny (po příchodu do šatny se horníci převlékli do fáraček -hornický oděv, každý pracovník měl přidělené dva řetízky, jeden pro čisté, civilní šaty a druhý pro špinavé pracovní šaty), lékařská ordinace první pomoci, ale také cechovna, lampovna (zde si horník vyzvedl osobní svítidlo, zvané lampa. Lampa, tzv. „horníkovy oči“, musela být při vydání horníkovi nabita tak, aby vydržela svítit nepřetržitě 24 hodin), tehdejší dispečink, těžní věž (vzpěrová ocelová těžní věž vysoká 41,5 m) a těžní budovu, třídírnu uhlí, strojovnu a kotelnu.

Mgr. Iveta Krejčí